Probíhající akce

Milí návštěvníci, pro váš komfort jsme pro vás připravili přehled obsazenosti prohlídek kostela Nanebevzetí Panny Marie v Předklášteří.

Prohlídky kostela se konají s výkladem průvodce v počtu od dvou osob.

Pro rezervaci prohlídek kostela pište na email Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. nebo se s námi spojte telefonicky 731 763 658.

Organizovaným skupinám doporučujeme zajistit si dostatek času před prohlídkou pro nákup vstupenek a ujistit se, že prohlídka může začít včas.

Pro správné zobrazení kalendáře doporučujeme použít prohlížeč Google Chrome.

Z důvodu prací na odvlhčení a obnově izolace a vnitřní omítky bude interiér kaple Památníku Mohyla míru od 1. října 2024 uzavřen. Uzavírka potrvá do 30. června 2025.

Děkujeme za pochopení.

Cílem přeshraniční výstavy Ve stínu slavkovského slunce: Proti Napoleonovi 1809 je upozornit širokou veřejnost na skutečnost, že po bitvě u Slavkova došlo k dalšímu konfliktu mezi Rakouskem a Francií.

Ten se odehrál v roce 1809 a po bitvách u Aspern a Wagramu skončil znovu na Moravě bitvou u Znojma.

Výstava, za spolupráce s muzeem v Deutsch-Wagram, představí nejen průběh tažení proti Napoleonovi, ale také archeologické nálezy z bojiště u Wagramu, zbraně, části výstroje a další sbírkové předměty. Dále budou k vidění modely a diorámy, která ukážou složení jednotek, taktiku a vybavení rakouské armády v roce 1809.

Nová výstava ve Vile Löw-Beer v Brně se zaměřuje na vizuální projevy antisemitismu v socialistických karikaturách. Představí soubor kreslených vtipů a ilustrací z humoristických časopisů, které vycházely v Československu a Sovětském svazu.

Kromě historických karikatur ukáže i současné snímky kolující na sociálních sítích. Demonstruje tak, že stereotypy a předsudky vůči Židům jsou v našem veřejném prostoru stále přítomné.

Výstava Humor bez legrace je výsledkem více než ročního výzkumu zaměřeného na antisemitské karikatury v československém i sovětském tisku mezi lety 1948 a 1989. Mapuje, jak se antisemitismus v socialistickém Československu vyvíjel, jaké měl znaky.

„Výstava je pro diváky příležitostí zamyslet se nad tím, jakým způsobem byl v době socialismu tvořen veřejný obraz židovského národa, a jaké důsledky může mít zneužívání humoru pro šíření nenávisti,“ říká autorka výstavy historička Jana Černá.

Některé karikatury z časopisů Dikobraz, Roháč (Československo) nebo Krokodýl (SSSR) mohou na první pohled působit jako běžný humor. Při bližším zkoumání však návštěvníci poznají, že nešlo o satirickou kritiku, ale o záměrné využití hluboce zakořeněných stereotypů a předsudků vůči židovské komunitě.

Karikatury se často stávaly nástrojem propagandy a manipulace socialistického režimu. Tyto trendy však přetrvávají i v současné době, jak dokazují vybrané snímky ze sociálních sítí, s nimiž mohou lidé historické obrázky porovnat.

Vystaveno je 227 historických karikatur a 87 současných. Každé z výstavních místností dominuje socha zvířete inspirovaná antisemitskými kresbami. Návštěvníci se postupně setkají s krysou, pavoukem a chobotnicí, které vytvořila výtvarnice a scénografka Milena Dubšíková.

Každoroční statistiky projevů antisemitismu vykazují znepokojivý vzestup. V loňském roce u nás bylo Federací židovských obcí v ČR zaznamenáno 4328 antisemitských incidentů, což představuje 90% nárůst oproti roku 2022.

Výstava s podtitulem „Knihy a jejich čtenáři v proměnách staletí“ nabídne pohled na proměny čtenářství od středověku po současnost a přiblíží jeho vliv na dějiny knižní kultury. Exponáty ze sbírkových knižních fondů Muzea Brněnska a knihovny Benediktinského opatství Rajhrad doplní rukopisy a tisky z Moravské zemské knihovny v Brně, které odrážejí posun od výjimečnosti knih přes jejich postupné přibývání až k novodobé záplavě knižní produkce.

Vybrané knihy reprezentují dobově typickou podobu knižních forem a vypovídají o způsobu, jakým byly čteny či kdo byli jejich čtenáři. Výstava dokumentuje, jak se předpokládaný způsob a účel používání knih odrazil v proměnách jejich materiálu, velikosti či výzdoby, a čím v novější době přispěly pohledy moderní typografie a knižní grafiky.

Návštěvníci mohou sledovat také stopy, které v průběhu staletí zanechaly v knihách generace čtenářů, ať už se jedná o marginální poznámky, kresbičky, památeční předměty či sušené květiny.

Výstavu doplní cyklus přednášek z oblasti dějin čtení a knižní kultury. Pro děti i dospělé je připravena tematická herna, ve které se návštěvníci mohou dotknout tématu čtenářství prostřednictvím hravých úkolů.

Srdečně vás zveme na novou výstavu obrazů, které jsou umístěny ve schodišťové hale vily. Christian Macketanz je významný současný německý malíř působící v Drážďanech, který se již dvě desetiletí pravidelně vrací na Moravu. Výběr děl prezentovaný ve Vile Löw-Beer představuje méně známou, ale o to působivější část jeho tvorby – obrazy krajiny a přírodních motivů. Výstava vytváří zajímavý kontrast k secesní výzdobě interiéru vily. Zatímco dekorativní rostlinné prvky stavby působí stylizovaně a geometricky, Macketanzovy obrazy vynikají bezprostředností, jemným rukopisem a malířskou lehkostí.

Interaktivní výstava Jídlo! vás provede evropským stravováním od pravěku po současnost. Přijďte si pohrát.

Vtáhneme vás do dějin evropského stravování od pravěku po současnost. Zjistíte co, jak a proč jedli naši předkové, poznáte vaření v keltském oppidu a římské hodování, prozkoumáte alchymistickou dílnu i klášterní bylinkovou zahradu. Na děti čeká zážitková herna v podobě venkovského statku.

Nezapomínáme ani na školní skupiny. K výstavě nabízíme edukační programy pro mateřské i základní školy. Menší děti provedeme vybranými kapitolami dějin stravování za využití všech smyslů včetně chuti. Děti si s sebou do školky či školy odnesou kuchařku složenou z jejich vlastních originálních receptů. Edukační program pro starší děti má formu šifrovací hry. Provedeme žáky dějinami jídla od dob „malířů“ z Lascaux až po současnost. Program se zaměřuje na podporu skupinové spolupráce a zkvalitnění mezilidských vztahů.

Můžete si s námi také zasoutěžit o vstupenku pro dvě osoby do Muzea Brněnska na rok 2026. Vstupenka opravňuje k jedné návštěvě každé pobočky muzea. A jak se můžete zapojit? Pošlete nám fotku vašeho oblíbeného jídla. Můžete se zaměřit třeba na udržitelnost nebo na to, co vás na jídle baví. Postupně budeme zveřejňovat i různé tematické výzvy. Do soutěže se můžete přihlásit emailem nebo na pokladně muzea. Po skončení výstavy vylosujeme pět výherců. Podrobná pravidla souteže najdete na výstavě Jídlo! a zde [PDF, 265.38 KB].

Události jara 1945 očima Šlapanic.

Venkovní výstava na šlapanickém náměstí nazvaná „Šlapanice 1945“ připomene prostřednictvím nejen dobových fotografií události spojené s koncem 2. světové války ve Šlapanicích a jejich okolí. K vidění bude také plášť americké letecké pumy shozené před 80 lety při bombardování Brna.

„Mezi paradox a harmonii je rozepjat jazyk uměleckého experimentu Zdeňka Šplíchala. Obdivuje formální i myšlenkový řád, ale ve snaze jej lépe poznat a prožít je stále puzen jej narušovat. Toto napětí je pak zdrojem estetických radostí, vedoucích k poznáním, která jsou jinou cestou nesdělitelná. Je to tvůrčí princip, který nenechá autora ustrnout na dosažených metách, zodpovězených otázkách a úspěšných tvůrčích činech, ale vede jej nejistými stezkami dál a dál…“

Ivo Binder

Zdeněk Šplíchal pochází z Třebíče, kde žije a tvoří. Jeho dílo se dotýká mnoha výtvarných oborů – kresby, malby, grafiky, sochařství nebo textilní tvorby. V roce 1966 založil s přáteli studenty výtvarnou Skupinu 4 (Milan Nestrojil, Miroslav Pálka, Zdeněk Šplíchal, Zdeněk Štajnc), která existovala v obměnách do roku 2007. Skupinu od založení sledoval a podporoval výtvarník a básník Ladislav Novák. V letech 1984–1989 se zúčastnil všech ročníků Školy výtvarného myšlení vedené profesorem Igorem Zhořem, kde se blíže seznámil s výtvarníkem a teoretikem umění Jiřím Valochem. Od roku 1980, kdy začal samostatně vystavovat svoji tvorbu, uspořádal sedm desítek výstav a také se zúčastnil mnoha kolektivních výstav doma i v zahraničí. Šplíchalovo dílo je zastoupeno v českých i zahraničních galeriích a v mnoha soukromích sbírkách.

Srdečně vás zveme na výstavu prací studentek a studentů oboru Ekotextil design Střední školy umění a designu a Vyšší odborné školy Brno, která bude k vidění v knihovně Vily Löw-Beer od 17. května do 24. srpna 2025.

Výstava představuje tvorbu mladých talentů, kteří se ve své práci věnují ekologickému přístupu k textilnímu designu a hledají nové formy propojení estetiky, funkčnosti a udržitelnosti.

Výstava je přístupná v běžné otevírací době vily a vstupné je shodné se vstupem do stálé expozice. 

Vydejte se na obrazovou cestu k chorvatskému Jadranu – bez nutnosti balit kufry.

Nová fotografická výstava v zahradní galerii nabízí nevšední pohled na ostrovy a části pobřeží, jak je zachytili účastníci plaveb na tradičních lodích i cyklistických výprav. Uvidíte známá místa z netradiční perspektivy i záběry z odlehlých koutů, které běžně zůstávají turistům skryty. Výstavu tvoří na padesát velkoformátových panelů s pečlivě vybranými snímky doplněnými popisky.

Otevřeno denně kromě pondělí, 10:00–18:00
Vstup zdarma

Srdečně vás zveme na letní výpravu za krásami Jadranu!

Hravý ateliér zavede děti do světa rytířských ctností plného tvoření a zábavy!

K rytířskému tématu jsme připravili hravý ateliér, ve kterém děti vstoupí do království Statečnosti, Štědrosti, Zdvořilosti, Víry a Věrnosti! Můžete se těšit na interaktivní prvky, tvoření, ale i prostor k relaxaci, zamyšlení a čas strávený v klidu a pohodě s ostatními. Aktivity v ateliéru jsou připravené pro různé věkové skupiny, takže se zabaví ti, kteří se ještě batolí i kreativní teenageři. 

Nechte se unést kouzlem rytířských časů! Výstava plná zbrojí, příběhů a interaktivních překvapení vás vtáhne do světa, kde ctnost byla silnější než meč!

Výstava Rytíři: Mýtus a skutečnost vás zve na fascinující cestu do světa středověkých bojovníků, kde se proplétají historické skutečnosti s legendárními příběhy. Skrze pět hlavních rytířských ctností – statečnost, štědrost, zdvořilost, věrnost a víru – nahlédnete do počátků rytířství, jeho ideálů, bojového výcviku a symboliky. Výstava ukazuje, jak se rytířský řád vyvíjel v průběhu staletí, jaký měl vliv na evropskou kulturu, a jaká byla jeho role v turnajích, křížových výpravách i na panovnických dvorech.

Prostřednictvím autentických exponátů, replik zbrojí a interaktivních prvků budete mít možnost odhalit tajemství, která obklopují mýtus o rytířích. Jaká je skutečná podstata rytířství? Jsou legendy o slavných a udatných bojovnících založeny na pravdě, nebo jde jen o součást kolektivní fantazie? Přijďte a ponořte se do fascinujícího fenoménu, který formoval evropskou historii a naši představu o cti, odvaze a ideálech.

Výstava Stopy existence - Jaroslav Svoboda/sklo; Zdeněk Šplíchal/obrazy představuje práci výtvarníků spojených s Vysočinou.

Jaroslav Svoboda stál v čele sklárny ve Škrdlovicích od 70. let minulého století a později řídil vlastní sklářskou huť v Karlově. Z jeho sklářského ateliéru vybíráme rozmanité skleněné objekty: od umělecké broušené plastiky po oceňované a kvalitní designové kusy.

Práce malíře a grafika Zdeňka Šplíchala jsou charakteristické abstraktní malbou a kresbou s náměty geometrických motivů a hrou s barevností. 

Výstava grafik a kreseb předního českého výtvarníka a pedagoga, od jehož narození uplynulo v minulém roce 100 let.

Ladislav Čepelák se narodil ve Veltrusech v roce 1924, v období Protektorátu, v letech 1939—1942 se vyučil strojním zámečníkem. V období 1944—1945 studoval večerní školu v Mánesu. Ve studiu pokračoval v letech 1945—1950 na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. V. Rady, V. Silovského, V. Nechleby a J. Želibského. Po ukončení studií se od roku 1953 do roku 1962 stal odborným asistentem u profesora Silovského, v letech 1962—1967 u profesora Václav Tittlebacha. V roce 1964 byl pověřen vedením grafické dílny. V roce 1967 byl jmenován docentem pro obor grafiky, profesorem se stal v roce 1987. V roce 1990 vrátil tituly: „zasloužilý učitel“ a „zasloužilý umělec“ (udělen roku 1980).

Zabýval se převážně volnou grafikou a kresbou, užíval především tradičních technik – uhel, tužka, tuš, lept, akvatinta, mezzotinta. Nejdůležitější inspirací mu byla příroda (cykly: Pole, Hnízda, Motýli, Veltruský park, Krajiny Povltaví, Stromy, Horizonty) zajímala jej v krajinném celku i v detailech, v proměnách ročních období. Podstatnou částí jeho života byla hudba a hra na housle. Ladislav Čepelák tiskl na starém lisu z 18. století a hrál na houslích, které si sám zrekonstruoval a postavil.