Aktualita
Dotazník
Milí návštěvníci,
chtěli bychom, abyste si návštěvu našeho muzea užili a cítili se u nás příjemně. Váš názor je pro nás velmi důležitý, a proto jsme připravili krátký dotazník. Budeme rádi, když nám po návštěvě zanecháte zpětnou vazbu.
Výstava
Desátá Múza. Renesanční básnířka Westonia
Navštivte výstavu věnovanou Alžbětě Johanně Westonii (1582–1612),
první spisovatelce v dějinách české literatury.
Alžběta Johanna Westonia (1582–1612), první spisovatelka v dějinách české literatury, vynikala svým vzděláním i básnickou tvorbou. Současníci ji označovali jako druhou Sapfó či desátou Múzu. Pocházela z Anglie, většinu svého života však strávila v rudolfinské Praze. Jako nevlastní dcera slavného alchymisty Edwarda Kelleyho se stala součástí kulturní elity své doby. Skládala latinské verše – byla první a na dlouhou dobu jedinou básnířkou spjatou s českými zeměmi. Přátelství ji pojilo s řadou dalších věhlasných humanistických tvůrců v Čechách i v Evropě.
Výstava se zaměřuje na výjimečný život básnířky Westonie a prostřednictvím novodobých překladů nabízí pohled do jejího díla. Vystaveny jsou latinské originály sbírek Poëmata (1602) a Parthenicon (1610), přičemž první z nich je u nás dochována pouze ve dvou exemplářích. Druhá se v knihovnách vyskytuje o něco hojněji, vystavovaný kus však pochází z rajhradské benediktinské knihovny a nebyl dosud nikde prezentován.
Pozornost bude zaměřena také na renesanční každodennost a vzdělanost. Nebude chybět ani fenomén alchymistů u rudolfínského dvora, v jehož blízkosti se básnířka pohybovala, a přiblížení osobnosti Edwarda Kelleyho. Návštěvníci mohou zhlédnout řadu unikátních exponátů z muzejních sbírek: renesanční nábytek, skleněné nádoby, vitráže, šperky, mince z doby Rudolfa II., hodiny a hodinky nebo dobovou keramiku. Westoniino dílo bude doplněno originály knih slavných českých či evropských humanistických vzdělanců: Tadeáše Hájka z Hájku, Daniela Adama z Veleslavína, Oswalda Crolla či Daniela Heinsia.
Zveme Vás na komentované prohlídky výstavy a tematické přednášky:
18. září 2024
- 15.00 komentovaná prohlídka výstavy
- 16.00 přednáška Alchymista Edward Kelley a Westonie (přednáší Mgr. Jiří Šlajsna z Oblastního muzea a galerie v Mostě)
9. října 2024
- 15.00 komentovaná prohlídka výstavy
- 16.00 přednáška Rožmberský fraucimor (přednáší Mgr. Milena Hajná, Ph.D., M.A. z NPÚ České Budějovice)
Prohlédněte si fotky z výstavy:
Aktualita
Prohlídky kostela Nanebevzetí Panny Marie
Milí návštěvníci, pro váš komfort jsme pro vás připravili přehled obsazenosti prohlídek kostela Nanebevzetí Panny Marie v Předklášteří.
Prohlídky kostela se konají s výkladem průvodce v počtu od dvou osob.
Pro rezervaci prohlídek kostela pište na email Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. nebo se s námi spojte telefonicky 731 763 658.
Organizovaným skupinám doporučujeme zajistit si dostatek času před prohlídkou pro nákup vstupenek a ujistit se, že prohlídka může začít včas.
Pro správné zobrazení kalendáře doporučujeme použít prohlížeč Google Chrome.
Výstava
Příroda objektivem Josefa Ptáčka
Výstava představuje průřez volnou fotografickou tvorbou tišnovského rodáka Josefa Ptáčka (1945–2023). Ptáček se zajímal o přírodu, krásu krajiny a krajinného detailu, symboliku i fotografickou metaforu. Uvidíte černobílé analogové, ale i barevné digitální fotografie. Součástí je interaktivní zóna pro děti a dospělé.
Josef Ptáček hledal témata pro svoji volnou fotografickou tvorbu takřka výhradně v přírodě. Nejvíce černobílých analogových snímků pořídil v regionu Tišnovska, ale i na svých fotografických výletech v různých koutech republiky. Zajímala ho symbolika, fotografická metafora i krása krajiny a krajinného detailu. V souvislosti s ekologií a ochranou přírody zachycoval i negativní vliv člověka, smrt v přírodě či přírodní pozoruhodnosti. Vždy se snažil o výtvarně dokonalou fotografii, která v lidech dokáže vyvolat emoce. Věrný svému jménu velmi často fotil ptáky, především dravce.
Za téměř půlstoletí své fotografické tvorby připravil desítky výstav s cílem rozvířit diskusi o ochraně přírody a krajiny. Publikoval knihy s příběhy ze života zvířat a lidí s vlastními fotografiemi: Opeřené lovy (2005), Šupinaté toulky (2005) a Koupání s hrochem (20l0). Jako spoluautor se podílel na knihách
Dravci a sokolnictví v ČSSR (1988), Nevinní jako skřivánci (l996), Kraj plný jasu (l997).
Naše interaktivní výstava představí průřez Ptáčkovým celoživotním dílem. Návštěvníka seznámí i s autorem samotným a může tak být vnímána jako určitá forma pocty jeho práce. K vidění budou snímky pořizované na kinofilm, které si sám vyvolával. Uvidíte ale i barevné digitální fotografie. Projdete si také experimentální částí, která odráží Ptáčkovy surrealistické kolorované fotografie.
Výstava nabídne interaktivní zónu, která přiblíží, jak Josef Ptáček pracoval nebo jak náročné je vyfotit a vybrat ten nejlepší záběr. Interaktivní prvky koncipujeme pro děti i dospělé.
Foto „© Josef Ptáček, soukromý rodinný archiv.“
Nakoukněte:
Expozice
Lapidárium Muzea v Ivančicích na zámku v Oslavanech
Expozice umístěná v podzemních prostorách oslavanského zámku představuje soubor kamenných architektonických fragmentů a kamenických prací ze sbírek Muzea v Ivančicích.
Předměty pocházejí z různých časových období od středověku až po 19. století a svým původem se vztahují převážně k Ivančicím a okolí. Velká část kamenných předmětů pochází z 16. století a nese znaky renesančního slohu.
Základ kolekce lapidária byl položen v roce 1903, kdy byla do sbírek ivančického muzea darována středověká kamenná křtitelnice z kostela sv. Petra a Pavla v Řeznovicích, která je dnes jedním z nejzajímavějších exponátů expozice. V průběhu mnoha dalších let postupně do fondu lapidária přibývaly další kamenné artefakty, nejčastěji stavební prvky z historických domů v Ivančicích, které procházely přestavbami nebo byly bourány.
Vedle architektonických fragmentů mohou návštěvníci expozice vidět také náhrobky ivančických měšťanů, památky z místní židovské čtvrti (např. obřadní umyvadla ze synagogy), fragment pranýřového sloupu z ivančického náměstí, ale také další kamenné předměty (hmoždíře, žernovy).
Vystavené exponáty prošly v roce 2017 restaurátorským zásahem. Restaurování kamenných předmětů i vypracování projektu a realizace expozice proběhly s finanční podporou Jihomoravského kraje. Slavnostní otevření expozice proběhlo 25. června 2020.
Zámek Oslavany, Zámecká 1/16, 664 12 Oslavany
Prohlídky
červenec a srpen: út–ne v 11, 13, 15 hodin
květen, červen, září: so, ne a o státních svátcích v 11, 13, 15 hodin
Objednávky skupinových návštěv
tel. 604 108 641, 546 423 283
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Vstupné
VSTUPNÉ | |
Základní vstupné | 30 Kč |
Děti, studenti, senioři | 20 Kč |
ZTP | zdarma |
Výstava
Petr Dillinger (1899–1954). Kresby – grafiky – malby
Prohlédněte si výtvarné práce Petra Dilingera, který byl žákem Maxe Švabinského. Navštivte výstavu nazvanou Petr Dillinger (1899–1954). Kresby – grafiky – malby.
Petr Dillinger (1899–1954) představuje v dějinách českého meziválečného a poválečného umění veličinu sice nikoli neznámou, avšak šíře jeho výtvarných projevů nám nedovoluje považovat jej za autora bezezbytku objeveného. Svá nejaktivnější tvůrčí léta spojil Petr Dillinger s Brnem, kde působil jako jeden z prvních pedagogů na nově zřízené Škole uměleckých řemesel. Výtvarnou technikou, v níž se nejvíce zabydlel, byla grafika. V tomto ohledu zůstal věrný svému učiteli Maxu Švabinskému – a také v tíhnutí k realistické formě výtvarného sdělení. Od druhé poloviny dvacátých let však Dillinger začal ve své tvorbě uplatňovat zcela osobitý, nezaměnitelný styl založený na poetizaci všedních motivů, jako jsou práce a odpočinek, příměstská krajina nebo specifické ztvárnění ženské figury.
Impulsy k uspořádání výstavy Dillingerových děl byly především dva. Prvním je životopisné datum – v letošním roce si připomínáme 70 let od autorova úmrtí, druhým je potom okolnost významné sbírkové akvizice. V loňském roce získal rajhradský Památník písemnictví do svých sbírek podstatnou část autorovy výtvarné pozůstalosti. Jádro výstavy tak tvoří výběr z několika tisíc položek, které tento fond zahrnuje. Výstava představuje průřez Dillingerovou tvorbou – vedle grafik jsou zde prezentovány i málo známé kresby či kresebné návrhy, stejně jako olejomalby, které laskavě zapůjčila autorova rodina. Vedle volné tvorby výstava zahrnuje i zakázková díla, například exlibris, knižní ilustrace či návrhy diplomů.