O Muzeu Brněnska

Brněnsko je region charakteristický přírodní, krajinnou, sociální a kulturní rozmanitostí. Ta se projevuje i v činnosti a působení regionálního Muzea Brněnska. Vzniklo v 60. letech 20. století, tehdy pod názvem Okresní muzeum Brno - venkov, sloučením několika samostatných institucí, dnes poboček Muzea Brněnska. Jde o Podhorácké muzeum v Předklášteří (založeno v r. 1929) na severozápad od Brna, Muzeum ve Šlapanicích (vzniklo v r. 1934) na jihovýchod od moravské metropole, Památník Mohyla míru (dostavěn těsně před vypuknutím I. světové války, veřejnosti předán v r. 1923) v centru někdejšího bojiště bitvy u Slavkova, Muzeum v Ivančicích na jihozápad od Brna (otevřeno v r. 1894) a konečně Památník písemnictví na Moravě. Vyvíjí svou činnost od roku 2005 a má sídlo v benediktinském klášteře v Rajhradě na jih od Brna. Od roku 2015 je nejmladší pobočkou Vila Löw-Beer v Brně poblíž známého brněnského parku Lužánek.
Nejstarší pobočkou je Muzeum v Ivančicích. Podnětem k jeho založení byla rozsáhlá sběratelská aktivita v souvislosti s přípravami pražské Národopisné výstavy českoslovanské pořádané v roce 1895. Rozsáhlé celky tvoří v muzeu archeologické doklady z dějin města, například z bývalého ivančického českobratrského sboru, vzácná sbírka cínového nádobí, keramika, kolekce zbraní a sbírkové předměty vztahující se k dávnějším i novějším dějinám města. V muzeu je také fond vztahující se k životu a dílu nejznámějšího ivančického rodáka Alfonse Muchy. Sbírkový fond pobočky je uložen v rajhradském klášteře, výstavní činnost Muzea v Ivančicích probíhá v galerii ivančického Památníku Alfonse Muchy.
Podhorácké muzeum sídlí v malé, nicméně daleko za hranicemi okresu známé obci Předklášteří. Ta vděčí za svůj věhlas ženskému cisterciáckému klášteru Porta coeli (Brána nebes), založenému v roce 1232 královnou Konstancií. Podhorácké muzeum se do areálu kláštera, který byl v roce 2010 prohlášen Národní kulturní památkou, přestěhovalo v polovině 50. let 20. století z nedalekého Tišnova. Také v případě tohoto muzea došlo k prvnímu pokusu o jeho založení v souvislosti s národopisnou výstavou v Praze. Formálně bylo muzeum založeno v roce 1929 a začalo systematicky budovat sbírkový fond. Jeho jádro pochází z 50. a 60. let 20. století. Unikátní součástí sbírkového fondu muzea je rozsáhlý mineralogický materiál, bohaté jsou i fondy dokumentující vybavení zejména měšťanských domácností z Podhoráckého regionu a doklady řemeslné výroby, hospodářské, živnostenské, umělecké a školské minulosti i lidové kultury předhůří Vysočiny.
Šlapanice, kde sídlí další pobočka Muzea Brněnska, jsou prakticky na dohled od Brna. Jsou střediskem oblasti na jihovýchod od moravské metropole. Pozoruhodná minulost zde sahá daleko do pravěku – zkoumána tu byla rozsáhlá pohřebiště už z pozdní doby kamenné a starší doby bronzové, ne tak dávno také mauzoleum z období stěhování národů na nedalekém návrší Žuráni. Archeologické nálezy ze zmíněných prehistorických pohřebišť uchovává Muzeum ve Šlapanicích jen v malé míře, rozsáhlejší jsou doklady z oboru národopisu a památky hmotné kultury minulých generací z oblasti na východ od Brna. Samostatným celkem je fond šlapanického rodáka, malíře Aloise Kalvody. Ve výstavní činnosti se muzeum důsledně zaměřuje na doprovodné programy pro děti a úzce spolupracuje se školami.
Svébytnými celky Muzea Brněnska jsou dva památníky. Dominantou slavkovského bojiště je Památník Mohyla míru, vybudovaný z podnětu P. Aloise Slováka v letech 1910 – 14 jako památník obětem válek. Ve své době šlo o zcela výjimečný monument, první válečný památník s mírovým posláním vůbec. Dnes je kulturní památkou. V sousedství Mohyly míru byla v roce 1925 zpřístupněna nevelká expozice ke Slavkovské bitvě. Sbírkový fond památníku obětí Slavkovské bitvy „tří císařů" (2. 12. 1805) je poměrně malý (početně i kvalitativně utrpěl mj. řadou necitlivých reorganizací před více než padesáti lety), je však v posledních letech intenzivně doplňován. K dvoustému výročí bitvy byla v muzejním objektu zpřístupněna mimořádně atraktivní multimediální expozice, která přitahuje trvalý zájem návštěvníků z celého světa.
V roce 2005 začala v rámci Muzea Brněnska působit nová pobočka - Památník písemnictví na Moravě. Ve starobylých zdech kláštera v Rajhradě, jehož komplex je kulturní památkou, se tak dnes stýká a prolíná historie příslovečné benediktinské učenosti s písemnictvím Moravy, starším i tím živým. Literatura, písemné památky měly v Rajhradě vždy své pevné místo a Památník písemnictví na Moravě na tuto tradici navazuje. Vedle pravidelné výstavní činnosti se věnuje rozšiřování svého sbírkového fondu literárních moravik, jenž zahrnuje také výtvarné artefakty související s knižní produkcí. Úzký kontakt s dětmi a mládeží již několik let zajišťuje literární soutěž Skrytá paměť Moravy a její doprovodný program, seminář tvůrčího psaní Krocení literární múzy. Památník je literárním muzeem, které si za krátkou dobu své existence již získalo své pevné místo v duchovním životě Moravy i v cestovních plánech zájemců o její kulturní bohatství.
Nejnovější pobočkou muzea, která svou činnost naplno rozvinula v lednu 2016, je Vila Löw-Beer v Brně. V památkově obnovené vile, kterou obývala významná brněnská židovská rodina velkoprůmyslníků a obchodníků s textilem, je otevřena stálá expozice pod názvem „Svět brněnské buržoazie mezi Löw-Beer a Tugendhat“.

Muzeum Brněnska je členem Asociace českých a moravskoslezských muzeí a galerií a také členem Českého výboru ICOM (mezinárodní organizace muzeí). Při plnění svého poslání zaměřuje pozornost především na sbírkotvornou činnost, na získávání dalších dokladů historického a (v menší míře) přírodního vývoje regionu a na péči o bohaté sbírkové fondy, které jsou výsledkem setrvalého úsilí několika generací muzejních pracovníků. A samozřejmě také na prezentaci sbírkových předmětů i výslefků studia odborných pracovníků - a jejich využití pro dospělé i mladší návštěvníky. Nepominutelnou součást muzejní práce tvoří spolupráce se školami. Dlouhodobými výzkumnými úkoly odborných pracovníků jsou dokumentace některých stránek minulosti v regionu, ať už v jeho centrech či mimo ně. Výsledkem úsilí odborných pracovníků jsou výstavy a další formy prezentace, jako jsou články v odborném i laickém tisku, přednášky, besedy, dětské dílny a další.
Své poslání se snaží Muzeum Brněnska naplňovat ve všech ohledech. Na každé z poboček působí odborný pracovník ve funkci historika se zaměřením na dané místo a region, kde sídlí; s výjimkou Ivančic je zároveň správcem depozitáře pobočky. Působnost dvou etnoložek, historičky umění a archeoložky je územně širší, zahrnuje celé Brněnsko. V současnosti působí v muzeu 72 kmenových zaměstnanců, z nichž je 27 odborných pracovníků, 16 průvodců, 5 technickohospodářských pracovníků a 24 pracovníků v dělnických profesích.

Výroční zpráva za období:
rok 2006rok 2007rok 2008rok 2009rok 2010rok 2011rok 2012rok 2013;
rok 2014; rok 2015; rok 2016;

created by: Trinet a.s., design Václav Houf